Úvod

Kavkaz. Toto tajemné slovo snad kdysi vzniklo spojením chofch (osetinský kmen) nebo khovkh (vysoká hora) a Az nebo Óz (národ ). Dnes pojmenovává gigantické pohoří na hranici mezi Evropou a Asií zaujímající plochu přibližně 440 000 km2. Kavkaz byl vyvrásněn v třetihorách spolu s Alpami, Himalájemi, Andami, a od těch dob se vypíná mezi Černým mořem na západě a Kaspickým mořem na východě jako nedobytná hradba. Nejblíže k nebi, až přes pětitisícovou hranici, se pne horská soustava tzv. Velkého Kavkazu, orientovaná od západu na východ, která na sever přechází do rozlehlých ruských nížin. Na jih se hřebeny Velkého Kavkazu vytrácejí v Kolchidské nížině na západě a Kuro-Araksanské nížině na východě, uprostřed pohoří přechází v již ne tak výrazně utvářený a ne tak nepřístupný a nedobytný systém Malého Kavkazu. Geografové se dnes přou, zda Velký Kavkaz tvoří hranici mezi světadíly, nebo celý patří do Asie. Podle pramene je tak uváděn jako nejvyšší hora Evropy jednou alpský Mont Blanc a podruhé zase vyšší kavkazský Elbrus.

Orografické schéma

Ať je to s hranicí světadílů tak či onak, Velký Kavkaz každopádně vždy byl, je a bude bariérou výrazně promlouvající do chodu lidských dějin a to již od úsvitů lidské existence. V Ottově slovníku naučném se tak doslova dočteme : "Velký Kavkaz jako ohromná horská hráz odděluje od sebe úplně odlišné kraje na severu a jihu, které se oba liší od sebe i přírodními poměry i obyvatelstvem. Stepi severní byly za všech dob rejdištěm divokých hord kočovnických, které se rychle střídaly, zřídka trvalých stop po sobě zůstávajíce, kdežto obšírná údolí na jihu byla naopak od samého počátku dob historických zaujata národy usedlými, Gruzíny a Armény, jsouce následkem toho odpradávna sídlem kvetoucích říší. Na severu pustina, neplodnost a barbarství, na jihu úroda, bohatství a civilisace. Zdá se tudíž Kavkáz obrovskou hradbou, kterou příroda zdvihla mezi oběma moři přes celou šíji kavkázskou, jakoby naznačiti chtěla ohromný rozdíl mezi oběma, protivnými světy obou stran velehor těch a odloučiti je od sebe. Jeť oddělení tvořené mezi oběma díly světa Kavkazem téměř hermetické a mnohem tíže překonatelné, než na kterémkoliv jiném místě hranic eurasijských." Jen díky nedobytnému Velkému Kavkazu tak mohly nerušeně vzkvétat na jihu říše Urartu a potom Velké Arménie a dále na jih Persie a starobylé říše Mezopotámie, považované dnes za kolébky lidské civilizace V posledních dvou stoletích pak až k jeho hřebenům, ale nikoliv už dále dosahovaly drápy všemocného ruského medvěda.

Vzhledem k strategické úloze Kavkazu není nic divného na tom, že byl co lidstvo pamatuje, dějištěm jak známých starověkých bájí a mýtů o Prométheovi, Deukalionovi a Pyrrze, Argonautech apod. tak dějištěm skutečných historických událostí, místem věčných střetů zcela odlišných kultur a doslovným babylónem národů.

Babylón národů (132KB)

I v nynějších časech představuje hlavní hřeben Velkého Kavkazu hranici mezi odlišnými světy. Na kdysi barbarském krvežíznivém severu jsou dnes alespoň na západě relativně klidné satelity Ruské federace - autonomní "etnické republiky". Od západu na východ je to nejprve Krasnodarskij kraj, dále již republiky Adygea, Karačejsko-Čerkeská, Kabardino-Balkarská, Severní Osetie, Ingušská, Čečenská a Dagestán. Na dříve bohatém civilizovaném jihu, který stál mnohokrát u zrodu slavných a mocných civilizací, se dnes krčí země chudičké a zbědované mnohými vzájemnými bojůvkami: Gruzie se separatistickou Abcházií a Jižní Osetií, Azerbajdžán a dále na jih Arménie.

Cílem naší loupeživé výpravy s otevřenýma očima, objektivy i nastraženými ostatními smysly na nevšední prožitky se staly 2 ruské republiky - Karačejsko-Čerkeská a Kabardino-Balkarská. Tento lup nosíme ve svých srdcích a s nikým kdo s náma nebyl se o něj dělit nebudeme a ani nemůžemě. Snad ale přece jen něco zbylo i na ostatní. Na těchto stránkách. Se značným spožděním a jen z prchavých vzpomínek co zbyly v mé hlavě jsem je původně psal spíše pro vnitřní potřebu, pro případ nutnosti oživení paměti. Jak jsem text začal rozšiřovat, jak jsem začínal vnímat i zájem ostatních, vznikl nakonec text, který snad může posloužit i těm, kteří se na Kavkaz teprve chystají, či těm, které jen zajímá jak to na Kavkaze vlastně vypadá, či co jsme v něm zažili. Těm, které zajímají suchá fakta nezbývá, než si přečíst Kavkazské střípky od začátku až do konce. Těm, které zajímají drby a naše autentické zážitky radím přečíst si hlavně kapitolu "Treky v horách - západ, centrum" a třeba ještě i kapitoly "Města a vesnice (zejména Verchnaja Balkária), cesta a lidé a folklór" a ostatní možná raději přeskočit.


Pár slov k naší výpravě. Uskutečnila se 1.-22.7.2001. Jelo nás šest: já (Tomáš Zatočil), napřed duchovní otec výpravy, pak tvrdohlavý načálnik, hlavní navigátor a nakonec autor tohoto povídání, Pavel Haluza hlavní překladatel, spoluorganizátor, hlavní zapisovač autentického deníku, do Elbrusu nejhezčí muž a zároveň neohrožený bojovník s medvědy, drsné zástupkyně něžného pohlaví Jitka Saibertová (s intimní vazbou na mne a můj batoh) a Dana Kozáková, velké sportovkyně, jejichž krédem je: kupředu, zpátky ni krok ale hlavně vždy o krok před chlapy!, fotografky a kritičky, Martin Švehlík kavkazský Meresjev-hrdina, věčný rebel ale i tmel týmu, a konečně Jožin Frank, trošku rušivý element a moment překvapení, náš šerpa v prestižkách. Dohromady nezkrotný tým tvrdohlavých individualistů, dočasně (a jen občas) tahající za jeden provaz. Původně měl jet i Cecil alias Martin Smejkal, ale pro úraz musel stornovat letenku a stálo ho to tak asi 5 tisíc. A právě jemu chci tohle povídání věnovat.


Kavkaz se pro nás stal především nekonečnou sekvencí přírodních krás, které zatím není potřeba dobývat z pod nánosů odpadků. Lze zde najít ještě místa nezkažená turistickým ruchem a tam je návštěvník z daleké země váženým hostem a nikoliv jen zdrojem peněz. Zastavil se tu čas, lidé zde žijí opravdovým všedním životem, nespěchají. Prostě místo, kde se dá strávit dobrodružná a nevšední dovolená, po níž se člověk domů vrací jaksi jiný.

 

«« Kavkazské střípky »»

Kavkazské střípky
© Tomáš Zatočil
WebDesign by  Martin Švehlík
účastník expedice

 

Úvod

Formality

Cesta

Lidé a folklór

Nebezpečí

Andy Warhol
a Kavkaz

Města a vesnice

Dopravní uzly jihu

na Kavkaze

Verchnaja
Balkária

Petrohrad

Treky v horách

Západní Kavkaz

Centrální Kavkaz

Hodnocení zážitků

Bilance,
co jsme už nestihli

Finance

TOP 5

Odkazy

Fotoalbum

Náš deník

Užitečné stránky

 

Návštěvní kniha

 
 
 
 
 

Od 20.5.2002: